Sport je souÄástí lidské historie již od pradávna. Koneckonců, první olympijské hry probíhaly již v antickém Řecku, i když v jiném formátu, než jak je známe dnes. Již tehdy vÅ¡ak existovali fanouÅ¡ci, kteří neváhali podporovat svého oblíbence.

 

V tomto ohledu se situace příliÅ¡ nezmÄ›nila. I dnes najdeme mnoho takových, pro které je výhra jejich favorita téměř vším, a neváhají mnohdy cestovat stovky Äi tisíce kilometrů jen proto, aby jej mohli vidÄ›t sportovat na vlastní oÄi. Z jakého důvodu jsou ale tak populární, a to i v porovnání s mnoha nejrůznÄ›jšími celebritami?

 

 

Důvodů je hned nÄ›kolik, ovÅ¡em tím prvním je ztotožnÄ›ní. V podstatÄ› naÅ¡e mysl funguje tak, že pokud nÄ›komu velmi fandíme a on zvítÄ›zí, pak máme v podstatÄ› stejný pocit, jako kdybychom vyhráli my sami. A o Äím vyšší soutěž jde, tím je tento pocit intenzivnÄ›jší.

 

To je jeÅ¡tÄ› podporováno možností sázení, kdy můžeme skuteÄnÄ› získat finanÄní hotovost – a ta nemusí být malá, v závislosti na tom, kolik si vsadíme. Radost je tedy v tomto případÄ› dvojnásobná, a není tedy divu, že tak lákavá.

 

 

Problém je v tom, že mnozí lidé zachází až příliÅ¡ daleko. PÅ™i prohÅ™e obvykle viní rozhodÄího Äi soupeÅ™e z podvodu a svÄ›t se pro nÄ› pomalu hroutí, aÄkoliv to na jejich život žádný vliv nemá. A to ani v případÄ›, že náš národní tým vyhraje mistrovství svÄ›ta.

 

Je tedy vhodné mít vždy na pamÄ›ti, že se jedná v podstatÄ› o pouhou hru. Ta nás má pobavit, avÅ¡ak rozhodnÄ› bychom se nemÄ›li chovat, jako by na ní závisel náš život. Důsledkem pak jsou nejrůznÄ›jší incidenty, kdy dochází ke zranÄ›ní a nÄ›kdy dokonce i úmrtí. A je otázkou, zda to skuteÄnÄ› stojí za to.

 

Na fandÄ›ní a podpoÅ™e svého týmu samozÅ™ejmÄ› není Å¡patného. Jen je potÅ™eba si uvÄ›domit, že jde skuteÄnÄ› jen o koníÄek, a že aÅ¥ už náš tým vyhraje Äi prohraje, pro nás se vůbec nic nezmÄ›ní. A tak bychom to mÄ›li také brát.